Chov koz

V souvislosti s rostoucí lidskou populací a nedostatkem bílkovinných zdrojů budou mít kozy, coby nenáročná, zato vysoce produktivní zvířata, pro člověka, kterého provází již tisíce let, stále větší význam. Existuje řada projektů, v nichž právě tito malí přežvýkavci poskytující mnohostranný užitek, jsou hlavním prostředkem na cestě z chudoby v nejzaostalejších částech světa. Přitom zdaleka nemusí plnit jen výživovou funkci. Například kozí mléko má díky svému biologickému složení využití i v kosmetickém a farmaceutickém průmyslu. A s přispěním genetického inženýrství začíná být i příslibem výroby levnějších a účinnějších léků proti rakovině.

Čím krmit kozu

Obecně platí, že koza je ve výživě náročnější než ovce! Základ krmné dávky tvoří objemná krmiva (seno, zelená píce, siláže, senáže, sláma), doplněná jádrem (mačkaným zrnem ovsa, ječmene, pšenice či kukuřice) a vitamino-minerálními lizy. Jadrné krmivo se dávkuje opatrně, aby se zabránilo metabolickým poruchám. Zpravidla se přidává v připouštěcím období, zvířatům ve druhé polovině březosti a dále laktujícím kozám. 

Kůzlata je možné krmit krmnou směsí, která se nejprve přikrmuje k mléku, později se kombinuje se senem. 

Na krmení jsou náročnější anglonubijské kozy. Je to proto, že reprezentují vysokoprodukční zvířata, která za svou vysokou užitkovost vyžadují na oplátku kvalitní krmení na komerční bázi v odpovídajících dávkách.

Jak se starat o kozy

Na pastvě kozy pobývají jen v době vegetace, v období vegetačního klidu jsou ve stájích. Ve srovnání s ovcemi si koza na pastvině vybírá travin a byliny, ráda okusuje keře a stromy. Pokud zvířata na pastvině nemají volný přístup do stáje, měly by mít k dispozici jednoduché přístřešky na ochranu před povětrnostními vlivy. Před vyhnáním na pastvu se kozám ošetří paznehty a podají se antiparazitárními prostředky. U dojených stád je nezbytné kontrolovat vemeno od klíšťat.

Odchov koz

Ve stádovém chovu se matka s kůzlaty bezprostředně po porodu přemísťuje do porodního kotce, kde stráví jeden až tři dny. Potom se vrací do společného ustájení, jehož součástí jsou tzv. školky, což je označení pro kotec pro kůzlata, který v zimním období porodů chovatelé vybavují infralampou. Kůzlata jsou pod matkami tři až tři a půl měsíce.

Chovy koz s produkcí mléka

Při dojení a vlastní výrobě produktů z kozího mléka je nezbytné dodržovat maximální hygienu. Mléko určené ke zpracování se šetrně pasteruje a tradičními postupy se z něho vyrábějí sýry, jogurty, kefíry nebo se konzumuje v čerstvém stavu.

Kozy v malochovech

V malochovech (do pěti kusů) je asi třetina z celkového počtu u nás chovaných koz. Vyprodukované mléko je určeno pro vlastní spotřebu. Kůzlata se odchovávají tradičním způsobem pod matkami, s nimiž zůstávají minimálně šest týdnů. Individuální ošetřovatelskou péčí se v chovu minimalizuje stres i zdravotní problémy. Velmi podobná situace je i v malých rodinných farmách, kde se o zvířata starají členové rodiny, kteří jim poskytují nadstandardní péči.

Chovy s větším počtem zvířat

Poptávka po produktech z kozího mléka motivuje chovatele zakládat chovy s větším počtem zvířat, minimálně o 50 až 100 kusech. Aby se prodloužilo období produkce mléka, porody jsou naplánované na šest až osm týdnů. Matky se před porodem rozdělují do menších skupin do kotců, kde jsou s kůzlaty po dobu mlezivového období. Tlak na intenzivnější produkci mléka zkracuje dobu odstavu kůzlat, která se převádějí do skupinových kotců. Využívaná chovatelská zařízení již zahrnují také novostavby a vzhledem k instalaci technologických prvků je v nich i nižší podíl ruční práce.

V chovech s intenzivní produkcí kozího mléka (od 100 do 200 kusů) se snaží dojit co nejdříve po porodu a udržet laktaci co nejdelší dobu. V rámci prevence minimalizující výskyt kokcidiózy v odchovu kůzlat řada těchto farem zkrmuje medikované krmné směsi. Jedná se o chovy s poloprůmyslovým provozem, kde se kozí mléko finalizuje a kde najatí zaměstnanci pečují o zvířata. Kůzlata se od matek odstavují již druhý den po porodu do společných kotců, kde se jim ručně podává směsné mlezivo. Při realizaci velmi ranného odstavu kůzlat se však fyziologický účinek mleziva snižuje, a to nejen jeho podáváním ve směsné dávce, ale i nevyhovujícími intervaly napájení a jeho nízkým dávkováním. Z toho důvodu jsou kůzlata náchylnější k onemocněním.

Kozy ve velkochovu

Velkochovy o počtu 400 až 800 dojnic již fungují na průmyslové bázi. Vzhledem k cílené produkci mléka se kůzlata oddělují od matek bezprostředně po porodu a umísťují se do kotců s krmným automatem, z něhož se mohou napojit teplým mléčným nápojem podle potřeby kdykoli během čtyřiadvaceti hodin. K tomu účelu vyráběné speciální mléčné krmné směsi jsou velmi drahé, což s ohledem na v tuzemsku zavedené zpeněžování kůzlečího masa nahrává levnějším alternativám, které však mohou být příčinou zdravotních komplikací kůzlat.

Chovy s produkcí masa

Kromě mléka kozy poskytují také maso. S ohledem na poptávku po jatečných kůzlatech o velikonočních svátcích jsou porody zpravidla načasované na zimu. 

Na masnou produkci specializované plemeno – búrské kozy – se k nám začalo dovážet v devadesátých letech minulého století. Jedná se o odolné, nenáročné plemeno klidného temperamentu, které se velmi dobře hodí také k údržbě krajiny. U nás se búrská koza zatím nevymanila z hobby pojetí chovu, protože tu chybí trh s kozím masem. Přitom maso výsekových kozlíků je jemné, šťavnaté a pevné konzistence, bez výrazného aroma. Ani přítomný vnitrosvalový tuk neobsahuje žádné pachutě.