Chov křepelek

Pro netradiční druhy drůbeže existuje jen velmi málo návodů, které by se věnovaly jejich odchovu a výkrmu. Připravili jsme proto základní informace o chovu křepelek.

Nosná a brojlerová linie křepelek

V literatuře se můžete dočíst, že japonské křepelky byly domestikované již ve 14. století v Japonsku. První křepelčí farmy se však začaly zakládat až o šest století později (především v 50. letech minulého století), a to nejen v zemi původu, ale i v Americe. Protože finálním produktem vznikajících komerčních chovů byly vejce i maso, výsledkem snažení šlechtitelů jsou dvě linie – nosná a brojlerová.

Křepelky nosného typu dosahují hmotnosti od 100 do 140 g (kohoutci jsou menší) a snesou až 300 vajec o hmotnosti 10 až 12 g. Křepelky brojlerové linie mají až dvojnásobně vyšší hmotnost (240 g) a snesou jen 200 vajec, která jsou však až o čtyři gramy těžší. Obě linie dosahují pohlavní dospělosti již v šesti týdnech.

Křepelky lze chovat i ve městě

Nejen ranost japonských křepelek, ale i jejich růstová a rozmnožovací schopnost, nízká spotřeba krmiva a nenáročnost z hlediska velikosti ustájení je důvodem, proč se jejich chovem zabývají i lidé ve městech. Při zajištění odpovídající výživy (speciální krmná směs s vyšším podílem bílkovin), teploty (optimum 18 °C) a světelného režimu, lze v domácích podmínkách pohodlně získat vejce, které jsou v porovnání se slepičími sice asi čtyřikrát menší, ale mají vysokou nutriční hodnotu.

Křepelčí vejce

Křepelčí vejce obsahují vitamíny (A, D, E, B1, B2, B12), stopové prvky (hořčík, fosfor, měď, vápník, železa), vysoce hodnotné bílkoviny, esenciální aminokyseliny, fosfatidy (lecitin), sacharidy a další specifické biologicky účinné látky, které příznivě působí při léčení kardiovaskulárních chorob, ekzémů, cukrovky, astmatu, poruch zažívacího traktu a výrazně posilují imunitu organizmu. Jsou výborným doplňkem stravy pro sportovce, ale i děti, seniory a těhotné ženy. V domácí kuchyni jsou vyhledávané zejména pro přípravu studených mís.