Chov netradičních druhů drůbeže – barbarie a kachna divoká

Zatímco pro odchov a výkrm běžných druhů a užitkových typů drůbeže existují technologické postupy, pro tzv. netradiční druhy drůbeže, ale i běžců s potenciálem pro komerční využití je zmiňovaných návodů poskrovnu. V tomto článku se dočtete základní informace o chovu barbarií a divokých kachen.

Ani kachna ani husa

Domestikovaná forma pižmovky velké se u nás chová zejména v hobby chovech, kde se nazývá pižmová nebo čínská kachna. Ke komerčním účelům jsou pak určeny vyšlechtěné hybridní kombinace tzv. barbarií, které se k nám začaly dovážet z Francie asi před osmdesáti roky.

S intenzivním chovem barbarií neboli tzv. husokachen se prakticky začalo až v devadesátých letech minulého století, kdy společnost JH Barbaria se sídlem v Jindřichově Hradci pravidelně importovala bíle zbarvené rodičovské kombinace určené k masnému výkrmu a pro produkci jater.

Po 200 dnech odchovu se hejno připravuje na snáškový cyklus, který se dá velmi dobře ovlivňovat úpravou světelného režimu v hale a výživou v kteroukoli roční dobu. Během prvního snáškového cyklu se od kachny sebere v průměru 90 až 100 vajec, ve druhém to je kolem 80 vajec a ve třetím 60 vajec. Doba inkubace je u barbarií 35 dnů, přičemž v předlíhních se udržuje teplota okolo 37,3 °C a vlhkost okolo 70 %. V dolíhni, kde je násada poslední tři dny inkubace se teplota snižuje na 36,9 °C a zvyšuje se vlhkost až na hodnotu okolo 80 %.

Jatečná produkce barbarií je v porovnání s kachnou pekingskou výrazně dražší. Je to dáno vyššími nároky na teplotu prostředí, dále téměř o polovinu nižší snáškou, delší dobou líhnutí a stejně tak i delší dobou výkrmu. Na druhou stranu se barbarie vyznačují vysokou zmasilostí bez podkožního tuku. Kvalitě masa této jediné domácí kachny, která nemá v původu známou březňačku (kachnu divokou) se maso jiných domácích plemen kachen nevyrovná.  

Systém odchovu kachen divokých

Základním předpokladem zdárného chovu kachen divokých je vodní výběh, protože jejich páření probíhá na vodě. Ke snášce se připravuji od poloviny prosince, kdy se jim krmná směs nahrazuje snáškovou směsí.  S prodlužujícím se dnem začínají kachny asi po pěti týdnech snášet vejce, přičemž na plnou snášku se dostanou asi po dalších třech týdnech. Násadová vejce se inkubují 25 dnů při počáteční teplotě 37,6 °C a vlhkosti 55 %. Od 20. dne se teplota snižuje o jednu, dvě desetiny na 37,4 °C. V dolíhni, kam se vejce překládají na poslední dva dny inkubace, se teplota snižuje na 36,8 °C a současně se zvyšuje vlhkost až na 75 %.

Krátce po vylíhnutí se kachňata převážejí do odchovny, kde tráví asi čtyři týdny.Zpočátku se v odchovně udržuje teplota kolem 30 °C, od desátého dne se kachňata vypouštějí do travnatého venkovního výběhu. Během tří týdnů si navyknou na venkovní teplotu. V rámci prevence zdraví se proti botulotoxinu vakcinují pouze starší kachňata ve věku 25 dnů. K jejich krmení se využívají standardní komerční granulované krmné směsi, přičemž kvalitní napájecí voda je samozřejmostí.

Do chovu se kachny vybírají v říjnu. Základním selekčním kritériem je jejich odpovídající zbarvení a hmotnost, která u ptáků v optimální kondici odpovídá 1,4 kg u kačera a 1,0 kg u kachny. Vzhledem k tomu, že vyprodukovanými kachnami divokými se zpravidla zazvěřují myslivecké honitby, těžší kachny se vyřazují, protože jsou nelétavé. To platí i o kachnách s odchylkami ve zbarvení, které do volné přírody nepatří.