Farmový chov pštrosů

S farmovým chovem pštrosa dvouprstého za účelem produkce peří, kůže masa a vajec se začalo v polovině 19. století v Africe. U nás se s komerčním chovem tohoto největšího nelétavého ptáka na planetě začalo v devadesátých letech minulého století.

Krmení pštrosů

Na farmách jsou ptáci umístěni ve vzdušných stájích s navazujícím travnatým výběhem. Pastevní porost je základem krmné dávky pštrosů asi od konce dubna až do poloviny listopadu. S úbytkem pastevní píce se ptákům předkládá vojtěškotravní senáž, doplňená o vitamino-minerální premix.

Součástí krmné dávky je samozřejmě i jádro, respektive obilí (pšenice a ječmen) v denní dávce půl až jednoho kilogramu na kus, kterým zejména po dlouhé zimě chovatelé vyrovnávají energetický deficit ptáků. Na podporu snášky pak v lednu začínají pštrosům přidávat ještě oves a granulovanou krmnou směs. Od poloviny dubna se v krmné dávce objevuje zelená píce (vojtěškotráva). Výživa spolu s prodlužováním dne nastartuje během února až března snášku.

Chov pštrosů na farmách

Pštrosice snesou v průměru 30 až 40 vajec, vyšlechtěné linie i 80 až 120 kusů. Vejce se nasazují do líhní, kde se inkubují při teplotě 36,3 °C šest týdnů. Podobná teplota by se měla udržovat i pštrosatům v prvních dnech jejich pobytu v odchovně.

Vylíhnutá pštrosata jsou v odchovně zpočátku pod infralampou a na vyhřívaných podložkách. S jejich krmením se začíná až po strávení žloutkového váčku, což je asi čtvrtý, pátý den po inkubaci. Základem krmné dávky pštrosat je granulovaná směs a zelené krmení.Od tří měsíců věku jsou kuřata na pastvině, kde mají kromě zeleného krmení k dispozici ještě kompletní krmnou směs. Na noc se zavírají do mobilní vzdušné stáje. Již od šesti měsíců věku ptáci bez problémů snášejí poklesy teploty pod bodem mrazu.

Pštrosi dosahují pohlavní dospělosti ve dvou až třech letech s tím, že kohouti dospívají později. K jatečním účelům určení pštrosi končí svou životní pouť asi v roce života. Ze stokilogramového pštrosa se získá přibližně 30 kg masa, takzvané komerční maso pochází výhradně ze stehen, maso z ostatních částí těla se používá na výrobu uzenin.

Kromě masa se dá zhodnotit také kůže, která se používá například na výrobu luxusní obuvi, kabelek, tašek, oděvů, peněženek a dalších doplňků. Zájem je také o peří pštrosů, které má uplatnění jako módní doplněk. Skořápky se používají buď celé pro výrobu lampiček, pohárů apod., nebo jako úlomky v podobě ozdobných předmětů. Z pštrosího tuku se vyrábí originální přírodní kosmetika.