Kýchnutí nemusí vždy znamenat infekční rýmu

Na vzniku a rozvoji králičí rýmy se podílí celá řada faktorů, které můžeme ovlivnit tak, aby se nemoc neprojevila.

Příčiny rýmy u králíků

Primárním infekčním původcem je především bakterie Pasteurella multocida, a její příslušné sérotypy. Ty se vyskytují v přirozené mikroflóře na sliznicích horních cest dýchacích. U zdravých králíků chovaných v dobrých životních podmínkách většinou nedojde ke klinickému projevu. Nemoc se projevuje hlavně v souvislosti s přemnožením této bakterie v důsledku stresu králíka. Původce rýmy se přenáší přímo kontaktem, ale též nepřímo pomůckami, oděvem chovatele apod. Kapénkovou infekcí se nemá, na větší vzdálenost, takovou tendenci šířit.

Ke zjevným projevům rýmy přispívá 

Koncentrace stájových plynů v ovzduší

Králíci jsou velmi vnímaví zejména na vyšší koncentraci čpavku. Ten pochází především z rozkladných procesů výkalů a moči. Při dlouhodobém expozici dochází k dráždění sliznic a snížení přirozené bariéry. Při venkovním krytém ustájení se s tímto problémem téměř nesetkáváme.

Méně časté čištění ustájovacích prostor

Především v letním období a při odchovu mláďat je nutné zabezpečit častější čistění kotců. Nahromaděné výkaly působí i jako nežádoucí zdroj tepla.

Prašnost

Králíci nesnášejí prašné prostředí. V tomto ohledu je nutné sledovat pevnost formy předkládané diety (tvrdé granule, vyčištěné zrniny po sklizni), dále pak kvalita slámy a sena. Pro PET chovy existují i speciální téměř neprašné materiály – steliva. Vyšší prašnost bývá často také spojena s nižší vlhkostí vzduchu (cca pod 40 % relativní vlhkosti).

Teplotně-vlhkostní diskomfort

Optimální termoneutrální zóna je pro zdravého dospělého králíka asi 15 – 17 ^oC s tím, že králík dokáže bez problémů být v prostředí v teplotním rozmezí 5 – 22 ^oC. Vyšší teploty snáší velmi obtížně, což se odráží i na jeho rychle se snižující se obranyschopnosti.

Obr. 1 Venkovní krytá králíkárna omezuje výskyt rýmy králíků

Přeplněná kapacita

Přeplňování kotců vede, zejména u mláďat, k vyšší nemocnosti, produkci stájových plynů a agresivitě.

Věk

Obecně platí, že starší jedinci a mláďata, jsou náchylnější k onemocněním.

Náhlá nutriční změna

Obvykle králíci reagují na náhlé změny v dietě nepříznivě, což může vyústit v závažné trávicí problémy. Standardem je granulovaná dieta s optimálním nutričním složením s ohledem na věk, fyziologický stav a účel chovu.

Špatně vybalancovaná dieta a/nebo krmná technika

Výrazné odchylky od doporučeného obsahu živin (zejména nadbytek bílkovin a škrobu a nedostatek vlákniny) se rychle odráží ve zdraví trávicího aparátu králíků a jejich užitkovosti. Za nevhodnou lze označit techniku zcela ad libitního příjmu koncentrovaného krmiva. Rozfázování dávky do menších částí tak, aby králík měl dávku vždy do cca 0,5 hodiny zkonzumovanou, se jeví jako výrazně lepší technika. 

Výše uvedené faktory jsou pouze nejčastější vlivy. Králičí rýma je komplexní problém vyžadující řešení zejména v oblasti preventivních opatření.  Při dodržení základních zootechnických, zoohygienických a epizootologických podmínek však lze výskyt rýmy v chovu králíků výrazně omezit. V rámci základní „chovatelské“ diagnostiky lze doporučit prohlédnout vnitřní plochy hrudních končetin. Pozor někteří králíci mohou být alergičtí,  proto si alergii nepleťte s infekční rýmou. V případě infekční rýmy jsou v důsledku chronického hleno-hnisavého výtoku znečištěny vnitřní plochy hrudních končetin.

Obr. 2 Při infekční rýmě je výrazný dlouhodobý výrok z nozder a znečištěné hrudní končetiny