Líhnutí drůbeže

V tomto krátkém článku se zaměříme na to, jak by měl chovatel postupovat, aby provedl správný výběr násadových vajec a zaměřil se na další úkony, ovlivňující zdárné líhnutí mláďat. Dozvíme se, jak by měla být násadová vejce skladována a jak by s nimi mělo být zacházeno. Dále si zopakujeme inkubační doby jednotlivých druhů drůbeže a obecné podmínky inkubace v líhni.

Jaro je pro každého chovatele klíčovým obdobím, je to totiž období, ve kterém z chovného hejna získáváme odchov. Je to období plné očekávání, zda výběr chovných zvířat v podzimních měsících proběhl správně. Zda kohout pojímá slepice, jaká bude oplozenost násadových vajec a následně také velmi důležitá líhnivost a životaschopnost mláďat.

Výběr násadových vajec

Velkou pozornost by měl chovatel věnovat výběru násadových vajec,protože potřebné atributy nesplňuje každé vejce. Násadové vejce by mělo pocházet od zdravého kvalitně nakrmeného rodičovského hejna, mít pravidelný vejčitý tvar, hladkou a lesklou skořápku a také odpovídající zbarvení případně pigmentaci skořápky. Důležité je také dodržovat hmotnostní limit násadových vajec, který je uveden ve standardu daného druhu nebo plemene drůbeže. Chovatelé by se měli vyvarovat nasazování vajec deformovaných, s výraznější hrubou skořápkou, drobných, silně znečištěných. Zde je nutné podotknout že tvar i velikost vajec jsou poměrně dosti dědičným znakem který se přenáší z rodičů na potomstvo.

Skladování násadových vajec

Skladování násadových vajec by mělo probíhat v chladné místnosti či speciálně upravené například lednici se stálou teplotou. Při krátkodobém skladování může být teplota v místě uložení násadových vajec až 16 °C, při dlouhodobějším skladování je doporučena teplota 8 – 12 °C. Důležitým pravidlem je zajištění stálosti teploty v místě skladování, kolísání teplot totiž vede k vysilování zárodku, což se negativně projeví nižší líhnivostí.

Po celou dobu skladování je nutné násadová vejce obracet, aby nedošlo k usazení žloutkové koule k jedné straně skořápky. U menšího počtu vajec by se chovateli nevyplatilo použití automatického naklápění vajec, proto postačí například 30 cm kousek střešní latě, který 2-3 krát denně přemístíme z jedné strany proložky na druhou. U husích vajec, která skladujeme po delší časový interval je vhodné vejce otáčet přes špičku.

Doba skladování se liší podle druhu drůbeže, což je spojeno s kvalitou skořápky a její pórovitostí. Dlouhodobé skladování za správných podmínek dobře snášejí například husí, kachní nebo pštrosí vejce. Naproti tomu násadová vejce křepelek japonských nejsou vhodná pro dlouhodobější skladování. Obecně můžeme říci, že ideální stáří násadových vajec se pohybuje okolo sedmi dnů. Pokud jsou vejce starší 14 dní dochází ke snížení životaschopnosti zárodku, vyššímu procentu odumírání zárodků a tím pádem i k nižší líhnivosti.

Pokud chovatel transportuje násadová vejce na větší vzdálenost nebo si vejce nechá zaslat některou z přepravních společností je vždy lepší před nasazením do líhně vejce nechat jeden den ustálit.

Nasazování ušpiněných vajec

Chovatelé často diskutují o tom, zda je vhodné nasazovat ušpiněná vejce. Tato vejce lze použít jako násadová, nicméně je nutné je před vložením do líhně jemně očistit. V praxi se k tomuto účelu dá použít pro odstranění hrubších nečistot například drátěnka, smirkový papír nebo drsnější strana houbičky na mytí nádobí. Nedoporučuje se omývání vajec vodou a jejich následné skladování.

Délka inkubační doby

Inkubační doba drůbeže je pro každý druh specifická. Nejdelší inkubační bodu mají pštrosy a to 42 dnů. U ostatních běžněji chovaných druhů drůbeže je doba inkubace násadových vajec následující: pižmovka domácí 35 dnů, kachna domácí 27-28 dnů, husa domácí 27-28 dnů, perlička domácí 26 dnů, bažant 25 dnů, kur domácí 21 dnů a pro křepelku 17 dnů.

Způsob inkubace

Jaký způsob inkubace násadových vajec chovatel ve svém chovu bude praktikovat musí sám zvážit. Může využít jak přirozeného líhnutí pod matkou, které je vhodné především u vodní drůbeže a krůt, kde je pud sezení na vejcích doposud zachován, nebo se může rozhodnout pro umělou inkubaci násadových vajec v líhni. Tento druhý způsob je vhodný především pro křepelky japonské nebo některá plemena kura domácího, kde je pud sezení na vejcích nežádoucím znakem.

Výhody a nevýhody

Výhodou přirozeného líhnutí je fakt, že matka se o svá mláďata následně postará, nevýhodou je omezené množství vajec, která matka obsedne. Umělé líhnutí má tu výhodu, že můžeme vylíhnout výrazně větší množství mláďat, oproti líhnutí přirozenému ale musíme počítat s tím, že mláďatům musíme následně věnovat větší péči při odchovu.

Podmínky pro inkubaci

Na trhu se setkáváme s mnoha typy líhní. Každá z nich má svoje vlastní parametry nastavení při líhnutí, které jsou uvedeny v návodu použití. Obecné podmínky pro inkubaci například hrabavé drůbeže můžeme definovat asi takto, inkubační teplota se pohybuje okolo 37.7 °C a vlhkost dosahuje hodnoty v rozmezí 40-45 %. Během posledních dvou dnů před líhnutím je třeba vlhkost zvýšit na 65 %.

V průběhu inkubace je třeba vejce 2-3 denně naklápět, tato činnost nám u plně automatických líhní odpadá. Naklápění vajec je třeba ukončit 2-3 dny před líhnutím, aby mládě zaujalo fyziologicky správné postavení při klubání z vejce.