Plemena a hybridy slepic

Pokud se slepice chovají pro produkci vajec, pak je přirozeným cílem chovatele jich mít od jedné nosnice co nejvíce při co nejnižších nákladech. Za tím účelem se v komerčních chovech využívají výhradně speciálně vyšlechtěné hybridní kombinace nosného typu slepic, kterých se dosáhne křížením různých genetických linií čistokrevných plemen. Tito hybridi si tak z každé linie nesou ve své genetické informaci požadované vlastnosti jako např. vysoká snáška, kvalitní skořápka, velikost vejce apod. Naproti tomu v zájmových chovech (malochovech) se chovají zpravidla čistokrevná plemena, a to nejen pro již zmiňovaný užitek, ale také pro okrasu, či k terapeutickým účelům. V některých zdrojích se uvádí, že u slepic, které mají společné divoké předky v Asii, bylo vyšlechtěno okolo dvou set plemen.

Nosné hybridy slepic využívané v komerčních chovech

Pokud jde o finální hybridy nosných typů slepic, na profesionálních farmách se nejčastěji využívají Lohmann Brown, Lohmann White, Bovans Brown, Dekalb White a ISA Brown. Při dodržení doporučení šlechtitelských firem ohledně odchovu a chovu (tj. výživa, teplotně vlhkostní podmínky, světelný režim, stájové emise atd.) lze u nosnic standartně počítat s užitkovostí okolo 350 až 450 vajec za snáškový cyklus. Ten trvá obvykle 50 až 80 týdnů.

Plemena slepic využívaná v malochovech

Cíleným šlechtěním vzniklo velké množství plemen slepic, které mají na rozdíl od komerčně využívaných hybridních kombinací sice nižší snášku, ale na druhou stranu si zachovaly schopnost vysedět kuřata, dále jsou odolnější vůči podmínkám prostředí, jsou nenáročná na výživu, mají atraktivní vzhled atd.

Podle vzorníku plemen drůbeže z roku 2006 se v České republice chová 144 plemen kura domácího, a to včetně 75 plemen zakrslých a zdrobnělých slepic.

Základní rozdělení jednotlivých plemen:

Nosná plemena reprezentují lehké temperamentní slepice s hmotností do dvou kilogramů. K typickým představitelkám tohoto typu slepic patří například leghornky, vlašky či české slepice zlatě kropenaté (tzv. české kropenky).

Středně těžká plemena mají kombinovanou užitkovost, respektive vedle vysoké snášky jsou i dobře osvalená. V porovnání s nosnými plemeny později dospívají a dosahují vyšší hmotnosti – u slepic v rozmezí od 2 do 2,5 kg, u kohoutů až do 3,5 kg. Do této skupiny patří například rodajlendky, hempšírky, sasexky, plymutky, velsumky či amroksky.

Těžká plemena slepic jsou charakteristická velkým tělesným rámcem a hmotností od 3,5 do 5 kg. Patří sem například brahmánky, kočinky, langšanky či orpingtonky.

Rozlišujeme také bojová plemena, která byla vyšlechtěna pro využití při kohoutích zápasech, což mimo jiné znamená, že se jedná o dobře osvalené slepice. Jedná se například o kornyšky, asilky, malajky a bojovnice (indické, šamo, ko šamo, madraské, novoanglické). Patří sem však i cemanská slepice vyšlechtěná v Indonésii, konkrétně na Jávě ve vesnici Cemani, která leží v blízkosti města Surakarta. Tato slepici kvůli genetické mutaci zvané fibromelanóza vypadá, jako by zrovna prolétla komínem. Její peří a kůže jsou totiž černé a pokud byste ji v kuchyni zpracovávali, zjistili byste, že černě zbarvené má i maso a vnitřní orgány. Vejce však mají standardně krémově zbarvenou skořápku.

Plemena se zvláštními znaky se chovají zejména kvůli svému atraktivnímu exteriéru, ať už v podobě chocholu a vousů, tak i struktury peří. Například tzv. hedvábnou strukturu vytváří pera s měkkými stvoly a paprsky bez pevně spojených praporů. Mezi plemena se zvláštními znaky patří například araukany, paduánky, holanďanky, holokrčky, fénixky či hedvábničky.

Zdrobnělá a zakrslá plemena byla vyšlechtěna z většiny základních plemen, ale liší se malým tělesným rámcem a nízkou hmotností. Zatímco ve zdrobnělé verzi jsou poměrně časté velsumky, vlašky, plymutky či vyandotky, ze zakrslých plemen se chovají například sebritky, antverpský vousáč či rousné zakrslé.

Samostatnou skupinou jsou národní plemena slepic. Kromě jediného českého původního plemene – české slepice zlatě kropenaté, je do Národního programu uchování a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat zařazeno i devatenáct linií nosného typu hybridních slepic uznaných šlechtitelských chovů Moravia, Dominant a Horal. Tito nosní hybridi byli vyšlechtěni pro účely malochovů. Tzn., že se jedná o slepice, které dobře snáší místní klimatické podmínky při zachování relativně vysoké produkce vajec, jsou nenáročné na výživu a mají klidnou povahu. K dispozici je mnoho variant s různým zbarvením peří či skořápky.