Seno a sláma ve výživě králíků

Trávicí trakt králíka je přirozeně uzpůsoben pro příjem velkého množství objemného krmiva. Tyto schopnosti vycházejí z jeho volně žijícího předka, který měl ve svém životním prostředí dostupné převážně různé trávy a keře. S domestikací králíka a dalším šlechtěním však došlo ke změně diety směrem ke koncentrovanějším formám krmení, díky kterým králíci dosahují vyšší živé hmotnosti, lepších hmotnostních přírůstků, a tak lepších produkčních ukazatelů.

Lze však konstatovat, že adaptační možnosti na různá krmiva jsou pouze omezené. Králíka lze obecně považovat za velmi vnímavé zvíře v ohledu na složení a množství diet. Jakákoliv náhlá změna složení či kvality se většinou rychle odráží na jejich zdravotním stavu, a také ekonomice chovu.

Suchým objemným krmivům je ve výživě králíků přikládán zásadní význam, především díky vysokému obsahu vlákniny, ale i možném výskytu vybraných obsahových látek. Především seno a sláma se řadí do této skupiny krmiv. Realizaci domácího chovu králíků, především v tradičních drobných chovech pro výstavy či produkci masa, si lze bez sena a slámy představit jen obtížně.

Seno

Seno je usušená zelená píce. Jeho kvalita je závislá na mnoha faktorech, např. na typu porostu (monokultura, luční směs), nadmořské výšce, fenologické fázi při seči, geologickém podloží, úrovni dešťových srážek apod. Z pohledu drobného chovu králíků má význam hlavně luční seno, které je používáno nejčastěji. Výhodou je lepší dostupnost, jednoduchost ošetřování, menší odrol při sušení a transportu sena. Pro králíky je výhodná mixáž a zastoupení také různých druhů bylin, které mají příznivé farmakologické účinky (např. řebříček, pampeliška aj.). Nevýhodou je slabší výnos. Seno z monokultur, převážně vojtěšky nebo jetele, je sice výhodné z hlediska vyššího výnosu i obsahu živin (hlavně vyšší obsah dusíkatých látek), avšak často dochází k většímu odrolu listových částí, je háklivější na jímání vzdušné vlhkosti a rovněž tyto pícniny vyžadují lepší podmínky pro pěstování. Vojtěškové či jetelové seno se využívá pro výrobu moučky, která je hlavní součástí peletovaných diet pro králíky. Kladně kvitovat lze vývoj i takových diet, které mají ve svém složení zachovánu původní strukturu vláknitých komponent. Dostupnost takových diet je však omezená.

Sláma

Sláma je vedlejším produktem při pěstování obilovin. Na její kvalitu má vliv především klimatické podmínky během vegetace, způsob sklizně, doba volně ložené slámy na poli po vymlácení, doba a podmínky během uskladnění slámy apod. Nejhorší kvalitu má sláma z nekrytých stohů, kde často dochází k výraznému rozvoji plísní. Naopak, kvalitní, suchou slámu sklizenou z pole krátce po vymlácení a uskladněnou na krytém, suchém a větraném místě lze považovat za nejlepší zdroj vlákniny. Kvalitní sláma se ve výživě králíků, bohužel, často podceňuje. Králíci ji převážně přijímají ochotněji než průměrné seno.

Platí, že králíci by měli mít kvalitní seno či slámu pravidelně k dispozici. Adlibitní přístup k senu během celého dne je možné realizovat, avšak pak často dochází ke znehodnocení sena zašlapáním a znečištěním od výkalů či moči, což lze označit za zdravotně rizikové, hlavně pro mláďata. Proto i v drobném chovu králíků by mělo být seno „dávkováno“ podle vysledovaného zájmu konkrétních králíků s tím, že by jej měli mít i dispozici po delší časový úsek dne.

Obr. 1 Kvalitní slámu lze využít pro účely podestýlky, ale i krmení