Specializovaná plemena ovcí

V tomto článku se podíváme na Romanovské ovce, které se původně chovaly zejména pro produkci kvalitní kožešnické suroviny. Dále dojné plemeno lacaune a shetlandské ovce.

Romanovské ovce

Romanovské ovce pocházející z Jaroslavské oblasti se u nás chovají asi od šedesátých let minulého století. Momentálně je u nás zapojeno do kontroly užitkovosti na padesát chovů s počtem okolo jedenácti set bahnic. Klubem chovatelů romanovské ovce přijatý standard odpovídá standardu, podle něhož se šlechtilo v zemi původu. Nejen tato skutečnost, ale i fakt, že v domácích chovech jsou ještě některé původní linie beranů, vzbuzuje zájem o plemenný materiál z tuzemska také u ruských chovatelů.

Romanovská ovce patří k plodným plemenům, trojčata i čtyřčata ve vrhu jsou běžná. Průměrná plodnost na obahněnou ovci je na úrovni 250 až 350 %. K dalším přednostem zmiňovaného plemene patří ranost, pevná konstituce, vysoká mléčnost a sezónnost říje, která spolu s kratší dobou březosti (průměrně 145 dnů) umožňuje dvojí bahnění za rok. Beránci i jehničky pohlavně dospívají ve čtyřech až šesti měsících věku, jehnice lze poprvé zapouštět při dosažení minimální hmotnosti od 35 kg, což odpovídá sedmi měsícům věku.

Původně se ale romanovské ovce chovali zejména pro produkci kvalitní kožešnické suroviny. Rouno je typicky namodralé až černé díky černým pesíkům, které doplňují podsadu v poměru 1 : 4 – 10, což z kožešiny romanovských ovcí dělá zcela bezkonkurenční záležitost. Vyčiněná kůže je lehká, hřejivá a pevná a v porovnání s kůžemi některých jiných plemen má zhruba třetinovou hmotnost.

Lacaune

Z dojných plemen ovcí se začíná v našich chovech prosazovat plemeno lacaune, kterého s počtem 1521 bahnice chová jednadvacet ovčáků. Jedná se o bezrohé plemeno středního tělesného rámce s kombinovanou maso-mléčnou užitkovostí, které pochází z jižní části Centrálního masivu z oblastí Aveyron, Tarn, Lozére a Hérault. Živá hmotnost dospělých beranů se pohybuje v rozmezí mezi 80 až 100 kg, bahnice jsou o 20 až 40 kg lehčí.

Vyznačuje se velmi dlouhým plodným obdobím (u masného rázu se používá trojího bahnění za dva roky), dále ranností, vysokou mléčností a vynikajícími mateřskými schopnostmi. Průměrná délka laktace se pohybuje v rozmezí od šesti do osmi měsíců, přitom množství nadojeného mléka odpovídá průměru 250 až 300 litrů. Některé bahnice však dosahují mléčné užitkovosti 700 litrů za laktaci. Dobře vyvinuté vemeno bahnic splňuje požadavky na strojní dojení.

Vzhledem k vysoké mléčné užitkovosti je plemeno lacaune vhodné do polointenzivních až intenzivních systémů chovu. Extenzivní systém chovu je nevyhovující především z pohledu výživy a kontroly zdravotního stavu. Plemeno se chová v řadě zemí světa jak v čistokrevné plemenitbě, tak se využívá k zušlechťování domácích plemen ovcí.

Shetlandské ovce

Od roku 2008 se u nás chovají také shetlandské ovce, které se v zemi původu vyskytují v jedenácti základních barvách vytvářejících třicet uznaných barevných kombinací. Jedná se o krátkoocasé severské plemeno ovcí menšího tělesného rámce s kombinovanou užitkovostí, které pochází ze souostroví Shetlandy. Jeho charakteristickým rysem je jemná až polojemná nejednotně zbarvená vlna, která vytváří širokou paletu barev. Ovce vynikají dobrou mléčností, odolností, nenáročností na chovatelské podmínky, dlouhověkostí, snadnými porody a dobrými mateřskými vlastnostmi.

Z jedné ovce se získá stříháním 0,9 až 1,4 kg kvalitní potní vlny. Uvádí se, že vlákna shetlandské vlny mají průměrnou tloušťku 23 mikronů a délku asi 9 cm, přičemž jeho zkadeření, které pletenině propůjčuje pružnost je kolísavá. Nejjemnější vlákna mají na centimetru délky tři až pět vlnek. Kvalitu vlny ovlivňuje nejen doba stříhání, ale i zacházení s rounem během stříhání. Aby vlna byla čistá a suchá, ovce se stříhají pod střechou na čisté podložce. Vypraná vyčesaná vlna se spřádá do vláken, tvořená jednonitkou nebo dvounitkou, a je připravená k pletení nebo tkaní. Druhou možností je použít ji k plstění. Takzvanou mokrou cestou lze vyrábět například klobouky, ledvinový pás či podložky na sezení. Naproti tomu suchým plstěním se z vlny vyrábějí šperky jako jsou náušnice, spony, přívěsky, prstýnky, nebo i zvířátka na hraní. Hrubší vlnu lze použít do polštářů.